Podle záznamů Čou Chueje z jižní dynastie Sung v díle „Čching-po ca-č’“: „Když se pec Žu vypalovala pro potřeby císařského dvora, platily přísné zákazy a glazura obsahovala achát. Kromě kusů určených pro dvůr nesměly být ostatní výrobky veřejně prodávány a v poslední době je obzvláště těžké je získat“.

To dokládá, že oblast Žu-čou byla sama o sobě nalezištěm achátu a disponovala velkým množstvím kompletních achátových surovin. Zároveň to jasně ukazuje, že se achát skutečně používal v glazuře celadonů z pece Žu.

Ve skutečnosti byla oblast Žu-čou, oplývající přírodními zdroji, za dynastie Sung místem, kde se shromažďovali obchodníci a kde se nacházelo bohaté kulturní dědictví. S příchodem zlatého věku éry Čen-kuan zažila ekonomika Žu-čou nebývalý rozkvět a hory podél břehů řeky Žu skrývaly velké zásoby achátových surovin vhodných pro výrobu keramiky.

Textura glazury celadonů z pece Žu je jemná jako starodávný nefrit, má mírný lesk, který neoslňuje. Při samotném výrobním procesu hrála složka achátu v glazuře důležitou roli pro její vláčnost. Rozdíly v kvalitě achátu přímo ovlivňovaly texturu a barevný odstín glazury pece Žu, díky čemuž každý kus získal jemnou a jedinečnou estetiku.

Po analýze složení střepů porcelánu z pece Žu a v kombinaci s archeologickými dokumenty lze dále potvrdit, že při vypalování keramiky z pece Žu za dynastie Sung se do glazury skutečně přidával achát.

Proč se tedy achát v glazuře používal? V praxi se zjistilo, že přidání achátu má především dva účinky:

1. Napomáhá tvorbě azurové glazury
   Přidáním achátu (oxidu křemičitého) do hmoty a glazury lze vylepšit poměr mezi nízkým obsahem křemíku a vysokým obsahem hliníku, snížit teplotu výpalu glazury a zároveň, při omezení teplotou výpalu střepu, podpořit vznik azurové glazury.

2. Podporuje vznik mléčné nefritové textury
   Achát může podpořit vylučování velkého množství anortitu, díky čemuž glazura získá mléčný vzhled připomínající nefrit a zároveň vytvoří jemný azurový odstín.

Je tedy patrné, že ačkoliv hrnčířům v pecích Žu za dynastie Sung chyběly moderní znalosti chemie a fyziky, prostřednictvím přidávání achátu, řízení teploty v pecích a četných pokusů i opakovaných úprav nakonec vypálili azurovou glazuru s bohatou mléčnou nefritovou strukturou, čímž vytvořili tento unikátní klenot orientálního umění.